Lenka: já jsem začala chodila od října na kurz francouzštiny pro začátečníky, který bývá v pondělí a středu večer od 19:00 do 21:00. Každý měsíc byl trochu jiný, protože se střídali profesoři. Sešla se nás tam pěkná národnostní směska ze zemí jako je Rusko, Chorvatsko, Srbsko, Srí Lanka, Holandsko, Indie, Mexiko, Polsko, Chile, Filipíny. No snad jsem na někoho nezapomněla, samozřejmě se tam část prostřídala. Kurz mi určitě pomohl trošku se posunout dál, ale příležitostí mluvit bohužel moc není.
V týdnu tady mívám příležitostné hlídání u několika rodin, což je fajn přivýdělek, a do toho tady dělám mužíčkovi zázemí, takže vařím, peru a uklízím. :-)
V Paříži se mi opravdu moc líbí a ani se mi nechce vracet. Oproti např. Londýnu je to město docela noblesní, ale zároveň taky dost drahé, jak potraviny tak oblečení.
Celkově se mi zdá, že je Paříž na první pohled hodně přeceňovaná a možná až moc obdivovaná. Byli jsme tu s Adamem v r. 2007 a já si po návratu myslela, že třeba Řím nebo Barcelona budou určitě hezčí. Je to možné, ještě jsme tam nebyli, ale teď po několika měsících strávených ve francouzské metropoli musím potvrdit, že Paříž je nádherná a tím, že jsme ji poznali víc, se mi i mnohem víc líbí a opravdu jsem si ji zamilovala.
Moc se mi tady líbí to množství nádherných parků, které tu jsou. Park Monceau, který jsme tady už zmiňovali, využíváme pravidelně k běhu a vytrváváme dál. Adam už dosáhl 10 kiláčků a já ho pomalu ale jistě doháním! :)
Co se týče města samotného, tak nám přijde, že je tu mnohem větší nepořádek než třeba v Praze. Uklízí se tu stylem, že pustí vodu, která teče u chodníků a měla by vzít vše s sebou. Trochu se jim to sice daří, ale zkuste si to představit! Stejně tak nepořádek po pejscích na každém kroku, takže pozor na to! :-) Na ulicích se tu hodně kouří a je jedno, zda jde o muže či ženu. Že je to město módy jde vidět opravdu na první pohled, Pařížané si potrpí na módu, ale zároveň je to móda přirozená a jednoduchá, což se nám moc líbí.
Takže tolik ode mě a předávám slovo Ádovi.
 |
| Zleva: Samil - Srí Lanka, Marco - Mexiko, Nitu - Indie, já, Dominga - Filipíny a Maria Ines - Chile. |
Já Adam, z boží vůle operational risk manager, hlava pomazaná, trávím své pařížské dny převážně pracovně, což samozřejmě odpovídá i účelu naší cesty, že ano :) Tedy kromě víkendů, kdy se snažím aktivně i pasivně odpočívat :) Jak, to můžete posoudit mimo jiné i z tohoto blogu. Teď už ale na pracovní notu :)
Sídlo společnosti SG Equipment Finance se nachází v obchodní čtvrti La Défense, která je ekonomickým centrem Paříže. Firma sídlí v komplexu tří mrakodrapů Tours Société Générale, konkrétně v tom pojmenovaném Chassagne. Jak už jsem tu zmiňoval, chvilku mi trvalo, než jsem si zvykl na ta kvanta lidí, která se tu chrlí z metra a příměstských vlaků RER a velmi svižným krokem míří do svých kanceláří vstříc světlým zítřkům. Jenom v mrakodrapech SG prý pracuje na 12 000 lidí.
 |
| Letecký pohled na La Defénse, Tours SG vpravo |
Po pracovní stránce je pro mě stáž určitě přínosem. Působím v oddělení řízení operačních rizik, kde mě mají na starosti dvě kolegyně. Postupně pronikám do tajů sběru operačních ztrát (loss collection), podvodů a zpronevěr (frauds), permanentních kontrol (permanent supervision), hodnocení operačních rizik (RCSA) a dalších témat. Celkově se jedná hlavně o učení praxí, tedy něco jako "learning by doing", na čistě školící praktiky zde není mnoho prostoru.
Pracovat se začíná většinou hluboko po deváté hodině, nezřídka i po desáté. Končí se pak nejdříve v šest, většinou k sedmé hodině. Francouzi mají 35hodinový pracovní týden. V SG se pracuje většinou déle, ale zaměstnanci pak dostávají o to více dovolené.
V celém komplexu SG je celkem 6 restaurací, kam je možno zajít si na oběd. I když "restaurací"... Spíše se jedná o prostory menzovního typu, moderně zařízené. Člověk přijde, vezme si tácek a příbor a vybírá většinou z 6-8 jídel. Nabídka je většinou hodně pestrá, přes těstoviny, ryby a mořské plody až po zeleninu a steaky. Široká je i škála nabízených dezertů, nechybí ani crème brûlée :) Moc se nenosí polévky, tedy aspoň k obědu. Jídla jsou pro zaměstnance dotovaná, takže se dá pohodlně vejít i s dezertem do 4 Eur, což je ekvivalent českého obědového meníčka.
Pověstná je francouzská posedlost kávičkami. V SG towers je několik samostatných kaváren, které ve špičce praskají ve švech. Café classique lze vychutnávat již od 40 centů :) Správný Francouz si pak vychutná minimálně tři kávičky denně: dopoledne, po obědě a pak odpoledne. Sám to můžu posoudit díky tomu, že mám vedle pracovního stolu kávovar, který kolegové využívají 20-30x denně :)
Tak a teď už konečně víte, jak se v té naší slavné Paříži máme i po jiné, než volnočasové stránce! :)
